Ministerstvo financí provedlo další měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky, které zajišťuje od roku 2010 vždy v 5letém intervalu. Sociologický průzkum realizovala společnost Inboox CZ s. r. o., přičemž sběr dat proběhl v lednu 2025. Toto rozsáhlé šetření probíhá na reprezentativním vzorku populace, kdy na více než 100 otázek odpovídalo více než 1 000 respondentů. Měření vyhodnocuje finanční znalosti, dovednosti a postoje respondentů v rámci různých kategorií otázek (např. k rozpočtu domácnosti a finančním rezervám, finančním produktů, uplatňování práv spotřebitele, početním dovednostem). Část získaných dat bude využita Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj při mezinárodním srovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých.

Přinášíme druhý ze série 5 článků, v nichž postupně zveřejňujeme získané výsledky. Tentokrát k problematice využívání finančních produktů, specificky pak ke sjednávání a splácení spotřebitelského úvěru. 

Finanční produkty

Finanční trh umožňuje řešit naše finanční potřeby a přispívat k dosahování našich finančních cílů. Těmito cíli mohou být například financování bydlení, vytváření si finanční rezervy na stáří nebo zajištění se proti různým životním rizikům. Finanční produkty tak přímo vstupují do hospodaření našich domácností a jejich rozpočtů.

Pokud potřebujeme zhodnotit přebytečné (volné) finanční prostředky, můžeme využít spořicí nebo investiční finanční produkty. Mezi ně řadíme typicky spořicí a termínované účty, stavební spoření, fondy kolektivního investování a různé penzijní produkty.

Chceme-li naopak překlenout nedostatek vlastních financí potřebných pro uspokojení našich potřeb, můžeme využít spotřebitelský úvěr, což je např. nákup zboží a služeb na splátky, nezajištěný hotovostní úvěr, kontokorentní úvěr, kreditní karta, leasing nebo hypotéka.

Pojištění nám pak umožňuje krýt různá rizika, se kterými se ve svém životě setkáváme a která mohou vážně ohrozit i náš domácí rozpočet – ať už jde o prostředky nutné na uvedení zničeného majetku do původního stavu, náhrady škod námi způsobených ostatním nebo výpadky příjmů (a dodatečné výdaje) v důsledku nemoci či úrazu. Může se jednat o pojištění domácnosti, životní pojištění, pojištění úrazu, pojištění neschopnosti splácet nebo havarijní pojištění.

Rady a tipy

• před tím, že než si uzavřete smlouvu o finančním produktu
• porovnávejte co největší počet produktů 
• zamyslete se nad poměrem „cena vs. výkon“ 
• pečlivě čtěte smlouvu, včetně všech souvisejících dokumentů (sazebník poplatků a veškeré podmínky, v případě pojištění včetně výluk)
• nerozhodujte se impulsivně, nebo pod nátlakem
• doporučení influencerů na sociálních sítích berte s rezervou – často jde jen o reklamu, nikoli odbornou radu
• udržujte si o sjednaných finančních produktech přehled (včetně kontrol výpisů)
• splácejte své závazky v plné výši a včas; ty z kreditní karty v bezúročném období
• uvědomte si, že u investic nelze z výsledků předchozích let dovozovat výnosnost v letech budoucích
• nezapomínejte na rizika elektronického bankovnictví a možnosti jejich předcházení (více zde)

 

Výsledky 

Z porovnání s rokem 2020 vyplývá, že lidé se postupně přesouvají část úspor ze spořících k investičním produktům. Tradiční bankovní produkty rovněž jako hotovost si – přes poměrně výrazný pokles – nadále drží pevnou pozici. Běžný nebo spořicí účet využívají téměř dvě třetiny osob, prostřednictvím hotovosti pak spoří každý druhý. Z výzkumu vyplynulo, že pozitivní vztah k investičním nástrojům a produktům je podmíněný vysokoškolským vzděláním a vysokým příjmem. V hotovosti si peníze naopak rádi ukládají zejména důchodci.

Graf č. 1 - Jakým způsobem si vytváříte úspory?

Spořicí a investiční nástroje nás obvykle lákají na vyšší zhodnocení (výnos). Nesmíme však zapomínat, že oproti hotovosti nebo prostředkům na běžném účtu jsou obvyklé méně likvidní, tj. musíme obvykle vynaložit určité zdroje na to, abychom je převedli na peníze (např. převodem prostředků ze spořicího na běžný účet). Investice pak nesou také riziko finanční ztráty, kdy vložená částka je vyšší než na konci získaná. Z výsledků měření vyplývá, že Češi za nejdůležitější aspekt při investování považují riziko finanční ztráty (84 %), poté vyšší likviditu (79 %) a až následně výnosnost (62 %). Tyto preference se přitom v čase mění – v poslední době se u Čechů posílila nechuť podstupovat riziko (o 8 p. b. oproti r. 2015) a současně se zvýšila důležitost zajímavého zhodnocení (rovněž o 9 p. b.). 

Graf č. 2 - Podle čeho se rozhodujete při výběru spoření nebo investice?

Obvyklým důvodem spoření a investování je tvorba finanční rezervy na postproduktivní část života. Skoro všichni z dotazovaných (96 %) v této souvislosti uvedli, že se spoléhají na to, že životní náklady během stáří jim bude nadále financovat stát prostřednictvím starobních důchodů. Čerpání vlastních úspor bude moct dle svého vyjádření využívat jen 69 % občanů. Výrazně stoupl podíl těch, kteří v důchodu počítají s finanční pomocí od vlastních dětí (v roce 2020 28 % osob, letos již 40 %). Zajímavým zjištěním může být také to, že téměř polovina respondentů (45 %) očekává, že bude v důchodu dále pracovat. 
Roste obliba online služeb – elektronické bankovnictví využívá již 79 % občanů, online způsob placení za běžné občanské služby (nájem energie, služby, telefon) využívá více či méně často 77 % občanů, placení mobilním telefonem pak 60 % osob. 

Graf č. 3 - Využíváte elektronické bankovnictví?

Graf. č. 4 - Jak často využíváte online služeb? 
(kolikrát v posledních 12 měsících)

Výsledky zjišťování znalosti rozdílu mezi debetní a platební kartou ukazují na velký skok, který se odehrál mezi léty 2015 a 2020 (z 28 % na 56 %), kdy došlo i k významnému nárůstu finančních znalostí, zatímco mezi posledními dvěma měřeními se již prakticky nezměnil (nynějších 57 % vs. 56 % v r. 2020), podobně jako se nezměnila celková úroveň finančních znalostí. 

Graf č. 5 - Znáte rozdíl mezi debetní a kreditní platební kartou? 
(% těch, kteří uvedli, že rozdíl znají a také jej následně správně popsali)

Lidé mají obecně za to, že jejich finanční majetek je pojištěn proti bankrotu finanční instituce častěji, než jak je tomu ve skutečnosti. To, že nejsou pojištěny peníze, které jsme zaplatili na pojištění, vědělo jen 8 % respondentů. O tom, že nejsou pojištěny naše příspěvky na penzijní spoření, ví jen 16 % občanů. V případě fondů kolektivního investování pak jde o 29 % osob.

Graf č. 6 - Jsou pojištěny peníze pro případ bankrotu finanční instituce? 
(správné odpovědi v rámečku) 

Podobně jako v roce 2020, jen přibližně každý pátý (19 %) ví, že vklady v bankách jsou pojištěny na 100 % do částky 100 tis. EUR. Dalších 16 % ví o 100% krytí, ale nezná výši jeho absolutního limitu.

Shrnutí výsledků

• Očekávání finanční pomoci od dětí a pokračování v pracovní aktivitě ve stáří. 
• Bezpečnost investice (zvažované riziko finanční ztráty) jako nejdůležitější kritérium při investování.
• Neznalost nastavení pojištění finančních institucí proti bankrotu.
• Zvýšení online aktivit – většina respondentů provádí online bankovní operace, stejně tak se zvyšuje i procento lidí nakupujících online.
• Nedostatečné povědomí rozdílech v platebních kartách přetrvává (debetní vs. kreditní) a o pojištění finančních produktů.
• Nárůst očekávání finanční pomoci od vlastních potomků a záměr pokračovat v pracovní aktivitě ve stáří.

 

Spotřebitelské úvěry

Úvěrové finanční produkty reagují na deficitní rozpočet domácnosti, tj. na nutnost překlenout nedostatek financí. Z hlediska rozsahu práv a povinností dlužníků a věřitelů je důležité rozlišovat úvěry spotřebitelské (tj. úvěry poskytované věřitelem-podnikatelem fyzické osobě nepodnikající) a ostatní. Do spotřebitelských úvěrů spadá celá řada produktů – úvěr na koupi zboží, hypotéka, kreditní karta, kontokorentní účet, finanční leasing apod. – bez ohledu na to, zda je  sjednává banka nebo nebankovní poskytovatel.

Rady a tipy

1. berte si úvěr pouze na věci, které opravdu potřebujete, nikoli na ty, které jen chcete
2. žádnou smlouvu nemusíte podepsat hned – vždy ji přečtěte, a zvažte, jestli budete mít po celou dobu trvání úvěru na splátky
3. i když na úvěr obvykle spěcháte, věnujte pozornost jeho ceně a výši splátek - pro srovnání ceny úvěru používejte ukazatel RPSN (roční procentní sazba nákladů), výši měsíční splátky a celkově zaplacenou částku za celou dobu trvání úvěru
4. pamatujte na to, že i kreditní karta je úvěrem – čerpáte cizí peníze
5. půjčujte si jen od důvěryhodného subjektu s povolením k poskytování spotřebitelských úvěrů
6. nechce-li vám banka půjčit kvůli obavě, že nebudete zvládat splácení, je vysoce pravděpodobné, že se Vám situace opravdu může vymknout z rukou – v takovou chvíli podepsání úvěru u pochybných subjektů zvažujte dvojnásob
7. nemáte-li na splátky, netvařte se, že problém neexistuje – komunikujte s bankou, vyhledejte dluhovou poradnu
8. neručte za dluhy jiných – vždy se může něco stát, přátelství skončí, ale dluhy Vám zůstanou
9. špatný úvěr je ten, který se splácí déle, než jak dlouho z něj čerpáme užitky (úvěr na dárky, na dovolenou)

 

Výsledky

Někteří z nás si berou půjčku nejen na zásadní potřeby, jako je pořízení bydlení, financování studia, nebo řešení naléhavých situací (rozbitá pračka), ale také na věci veskrze zbytné , jako jsou dárky nebo dovolené. V případě „úvěru na Vánoce“, při kterém by cenu dárků přeplatili o pětinu, by si takový úvěr přesto vzalo 15 % občanů, přičemž převážně jde o lidi středního věku a rodiny s dětmi. Ve srovnání s předchozími měřeními se jedná o hodnotu, která se prakticky nezměnila.

Jen přibližně polovina lidí (51 %)  by v případě vědomí své neschopnosti zaplatit splátku (úvěru) nebo pravidelnou platbu (nájmu, za telefon, elektřinu, TV) informovala protistranu (věřitele, obchodníka) předem. Oproti roku 2020 a 2015 je to o 9 p. b. méně. Zároveň vzrostl počet těch, kteří by věřitele neinformovali (ze 13 % na nynějších 18 %).

Graf č. 7 - Kdybyste zjistil(a), že nemůžete zaplatit splátku, informoval(a) byste věřitele předem?

Výrazná většina respondentů (84 %) – podobně jako v měřeních předchozích – nicméně uvedla, že s včasným placením závazků problémy nemá. Pokud už se tak děje, jde spíše o potíže s úhradou plateb týkajících se běžných služeb (nájem, TV, internet, telefon, elektřina, plyn apod.), než úvěrů.

Graf č. 8 - Měli jste v posledních 12 měsících problémy se splátkou či pravidelnou platbou?

Peer-to-peer půjčku, tj. půjčku poskytnutou jinou nepodnikatelskou fyzickou osobou prostřednictvím zprostředkovatelské platformy, si dosud nikdy nesjednalo 91 % osob, zatímco 3 % respondentů si takto půjčilo a 2 % půjčku takovou půjčku poskytlo.

Graf č. 9 - Využil(a) jste někdy peer-to-peer půjčku?

Kromě postojů k úvěrům průzkum mapoval i finanční znalosti respondentů o úvěrech. Podíl osob, které si myslí, že vědí, co znamená zkratka „RPSN“ (tj. roční procentní sazba nákladů), je prakticky stejný jako v roce 2020 (nyní 42 %). Skutečnou znalost významu RPSN ovšem prokázalo pouze 26 % obyvatel. Oproti roku 2020 se situace prakticky nezměnila. Neznalost praktického přínosu RPSN může do jisté míry potvrzovat i zjištění, že při rozhodování o půjčce je nejdůležitější výše měsíční splátky – na prvním místě ji uvádí 41 % respondentů. Nejčastěji tuto možnost uvádějí osoby do 29 let, se základním vzděláním a se středoškolským vzděláním bez maturity.

Finanční gramotnost se testovala i na znalosti zkratek specifikujících zápůjční úrokovou sazbu (roční – „p.a.“, měsíční – „p.m.“).  Rozdíl mezi těmito sazbami dokáže správně určit pouze 29 % populace (o 8 % p.b. více než v roce 2020). Toto číslo odpovídá i výsledkům otázky mapující související početní dovednost. Na otázku „který úvěr bude podle Vašeho názoru pro Vás jako dlužníka výhodnější – ten, který bude úročen 1 % p. m., nebo ten, který bude úročen 10 % p. a.?“ odpovědělo správně jen 28 % respondentů. 

Graf č. 10 - Který úrok je pro dlužníka výhodnější – 1 % p.m. nebo 10 % p.a.?

Při zadání, ve kterém jsou dotazovanému známy celková výše úvěru, celková splatná částka a některé další (pro výpočet již nepotřebné) údaje, umělo správně spočítat navýšení úvěru (tj. souhrn úroků a případných poplatků = kolik dlužník přeplatí) 58 % osob. 

Graf č. 11 - Kolik zaplatíte celkem na úrocích?

Na závěr dobrá zpráva o tom, jak se v českých domácnostech komunikuje o financích – 9 z 10 lidí informuje svého partnera (má-li ho) o všech svých sjednaných úvěrech.

Shrnutí výsledků

• Stabilita v chování při splácení závazků – spíše než se splácením úvěrů se lidé potýkají s úhradou plateb týkajících se běžných služeb (nájem, TV, internet, telefon, elektřina, plyn apod.), ale roste neochota informovat věřitele o neschopnosti řádně splácet úvěr.
• Nedostatečná znalost klíčových pojmů (RPSN, p. a., p. m.) a vhodných ukazatelů pro srovnávání ceny úvěru. 
• Peer-to-peer půjčky zůstávají ve spektru úvěrových produktů na okraji zájmů spotřebitelů.